Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti poznání velkomoravských vlivů na počátky státu Přemyslovců (Na základě archeologických výzkumů na Pražském hradě a v Uherském Hradišti)
Frolíková, Drahomíra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Možnosti poznání velkomoravských vlivů na počátky státu Přemyslovců (Na základě archeologických výzkumů na Pražském hradě a v Uherském Hradišti) Abstrakt V práci je zpracováno středohradištní období ze čtyř výzkumů na Pražském hradě a čtyř výzkumů v Uherském Hradišti. V Tereziánském ústavu šlechtičen byl zkoumán úsek jižního opevnění Pražského hradu. Byly odkryty tři vrstvy dřevěného roštu v hlinitém náspu od hrany základového vkopu ve svahu po týl čelní kamenné zdi. Hradební násep byl členěn kamennými příčkami do komor. Ve Středním křídle Pražského hradu byly objeveny dvě fáze příčného opevnění hradu, starší příkop překrytý mladší hradbou dřevohlinité roštové konstrukce s čelní zdí z kamenů nasucho kladených a vnějším příkopem. Nejstarším projevem lidské činnosti jsou kůlové jamky zahloubené do podloží. V Informačním středisku bylo zjištěno podrobnější členění časového úseku prvních desetiletí Pražského hradu: kůlové jamky tvořící řadu - starší příkop - jeho částečné zasypání a velké kůlové jámy ve vzdálenosti 4 m od jeho vnější hrany - požár a stavba opevnění s dřevohlinitou konstrukcí a vnějším příkopem - čelní kamenná zeď, do základové řady vsazen kámen s rytinou. V místnosti bývalé Lakovny v suterénu Císařských koníren byly v týlu hradby odkryty základové trámy a podlahy dřevěného srubu, který byl...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.